Strategie rozvoje kulturních a kreativních průmyslů
byla zpracována v rámci projektu „Hradiště chytře – využití konceptu Smart City a navazujících strategií k udržitelnému rozvoji města Uherské Hradiště“, spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR v rámci Operačního programu Zaměstnanost.
Veřejná prezentace a projednání dokumentu proběhlo ve čtvrtek 6.5.2021. Záznam projednání dokumentu na YouTube od 42:06 minuty ZDE. PowerPoint prezentace se stažení ZDE.
Vaše připomínky k dokumentu a náměty k dalšímu rozvoji kreativních odvětví v Uherském Hradišti nám můžete průběžně posílat v sekci „Chci se zapojit / Vaše připomínky a náměty“. Děkujeme.
Celosvětovým trendem poslední doby se stává důraz na vybudování ekonomiky založené na inovacích, vysoce kvalitní pracovní síle, podnikání a kreativitě. Kulturní a kreativní průmysly (KKP) představují kombinaci technologií, výzkumu a vývoje, kultury a podnikání. Ve vyspělých státech včetně České republiky se jedná o rychle rostoucí odvětví, které vytváří kvalifikovaná pracovní místa a podporuje ekonomický růst. Výhodou kreativity je, že je zdrojem obnovitelným a nevyčerpatelným. Spolupráce kreativních jedinců je zásadní pro rozvoj vědy, technologií, ekonomiky i kultury. Tyto oblasti se pak volně prolínají v rámci kreativní ekonomiky.
Mezi kulturní a kreativní průmysly řadíme design, módu, architekturu, reklamu, software, gastronomii, film, televizi a rozhlas, digitální hry, knihy a tisk či hudbu. Bez ohledu na učebnicovou definici však významnou roli hraje především lidská dovednost, talent a kreativita.
V souvislosti se vzrůstajícím významem kreativních odvětví byla společenská a umělecká hodnota kultury v posledních dvou desítkách let ve světových strategických materiálech doplněna i o hodnotu ekonomickou. Kulturní a kreativní sektor se proměnil z oblasti považované za neziskovou a závislou na dotacích na motor ekonomického růstu vyspělých států, který inspiruje další ekonomické sektory a přináší velkou přidanou hodnotu. KKP se staly součástí inovačního ekosystému.
KKP představují novou a pestrou oblast, která je typická svou obří fragmentací. Jednotlivci a mikropodniky do devíti zaměstnanců tvoří 95% subjektů v KKP, OSVČ zde tvoří dominantní skupinu. Tyto malé a střední podniky jsou motorem inovací, které následně využívají velké firmy ke komercionalizaci a tvorbě přidané hodnoty. V neposlední řadě pak mají KKP zásadní dopad na konkurenceschopnost malých a středních firem. Ty často spoléhají na externí služby, aby byly schopné inovovat svou činnost. Zároveň vyžadují relativně nízké kapitálové náklady ke svému rozvoji. Dosud však přínos KKP pro rozvoj malých a středních firem nebyl dostatečně využit.
Druhým motorem inovací v KKS je pak veřejný sektor. Cílem veřejných kulturní institucí není pouze zisk, ale jsou chápány jako inkubátory společenských inovací. V ideálním případě by proto veřejné kulturní instituce měly plnit širší společenskou roli a být špičkovými organizacemi na poli kulturních inovací, např. v oblasti uživatelem vytvářeného obsahu, volného přístupu ke kultuře a v přístupnosti kultury. Na tyto společenské inovace pak navazují inovace ekonomické.
Výraznému urychlení celého procesu rozvoje KKP mohou napomoci iniciativy zdola, na úrovni krajů, měst a obcí. Předkládaná Strategie rozvoje kulturních a kreativních průmyslů v Uherském Hradišti je jedním z prvních dokumentů tohoto typu, zpracovávaných v ČR. Autoři Strategie jsou přesvědčeni, že účinná podpora KKP v Uherském Hradišti a jeho regionu ze strany veřejného sektoru pomůže zužitkovat mimořádný tvůrčí potenciál místních obyvatel a nastartuje ekonomický rozvoj regionu, založený na kreativitě, inovacích a konkurenceschopnosti.