Je tomu zhruba rok a půl, kdy byla schválena Místní adaptační strategie na změnu klimatu ve městě Uherské Hradiště. Tato strategie obsahuje řadu opatření pro bezpečnou budoucnost a udržitelné fungování města Uherské Hradiště v podmínkách měnícího se klimatu v průběhu 21. století. Obsahuje konkrétní opatření vybraná podle podmínek ve městě, která umožní těmto problémům a rizikům vhodně předcházet nebo se jim přizpůsobit.
V čem je tato Strategie důležitá pro město a jeho obyvatele? Jaké jsou aktuálně realizované aktivity ve městě? A jak mohou přispět ke zlepšení životního prostředí a klimatu ve městě jeho obyvatelé? Jakou roli ve zmírňování projevů změny klimatu hrají zahrádky, včetně zahrádkářů samotných? Tak bylo stanoveno několik základních témat, proč jsme se sešli na veřejné debatě na půdě Univerzitě Tomáše Bati, Fakulty logistiky a krizového řízení v Uherském Hradišti dne 14. listopadu od 16:30 hodin a aktivně zde o nich debatovali do večerních hodin.
V rámci debaty vystoupily zástupkyně města Zuzana Vandame a Markéta Sprinzlová, které představily klíčové části, obsah a plánované aktivity Místní adaptační strategie. Seznámily veřejnost s aktuálními problematickými místy města na příkladu teplotní mapy, pocitové mapy tepla a sucha, a možnostmi zmírnění tepelných ostrovů ve městě. Další část byla věnována představení vybraných projektů, které jsou nyní realizovány, například zakládání krajinných prvků ÚSES v Jarošově.
Na ně navázala Barbara Vojvodíková z Institutu pro udržitelný život sídel, a účastníky seznámila s konceptem tzv. environmentální akupunktury, která se zaměřuje na navrhování a realizaci maloplošných zelených a vodních prvků v městském prostředí. Ukázala konkrétní příklady projektů, které byly navrženy, projednány i realizovány ve spolupráci s občany, takže si je vzali za své, včetně následné péče. Jedná se například školní zahradu, zelené střechy nebo stěny, úpravy pro zlepšení vsaku dešťové vody a drobné prvky zeleně.
Další blok byl věnován zahrádkaření. Nejprve Barbora Duží z Ústavu geoniky AV ČR, v.v.i. obecně představila význam zahrádkaření ve městech a vybrané výsledky ankety mezi obyvateli města Uherské Hradiště. Uvedla, že zahrádkaření je důležité nejen z hlediska produkce potravin, ale jako sociální prvek, a také jako účinný nástroj ke zmírnění změny klimatu a poukázala tak na jejich nezastupitelnou roli ve městech. Z ankety vyplynulo, že zahrádkáři mají poměrně pestré zahrádky a ve vysoké míře využívají přírodě blízké prvky a udržitelné postupy jako je kompost, sběr dešťové vody, byliny a květiny, stromy a keře, v menší míře pak podpůrné prvky pro hmyz a ptáky. Na vybraných mapových podkladech pak upozornila na proměny zahrádkářských osad v čase.
Lenka Pavelčíková z Přírodovědného centra Trnka při DDM Uherské Hradiště navázala na zahradní téma prezentací o přírodních zahradách, kde představila konkrétní tipy a návody na to, jaké přírodě blízké prvky lze do zahrad doplnit (například bylinková spirála, africký záhon, škvorovník, ježkovník, pítka pro hmyz a ptactvo apod.). Fotografie byly pořízeny z přírodní zahrady při DDM, takže zájemci se mohou jít podívat na vybrané prvky osobně.
Jak naznačuje název debaty, i malá řešení v oblasti zeleně a zahrádkaření mají svůj význam a každý z nás k nim může přispět podle svých možností. Tato debata poskytla řadu zajímavých námětů a tipů, ale také otevřela další témata k řešení v budoucnosti. V rámci následující debaty občany zajímala především role stromů ve městě a problematické druhy (například invazní trnovník akát), dále palčivé téma úbytku stromů na hrázi řeky Moravy. Město má také svoje specifické hydrogeologické postavení, zejména díky umístění v nivě řeky Moravy a vysoké hladině podzemní vody, na což je třeba brát při navrhování opatření ohled. Dalším tématem byly vybrané problémy zahrádkaření (pálení klestí, rašelina apod.), potřeba ekologické výchovy dětí a mládeže a podpora školních nebo zahrad obecně. Živá diskuse proběhla ohledně situace zahrádkářských osad, zejména díky aktivnímu zapojení několika jejich zástupů v rámci debaty. Role města v jejich podpoře a ochraně nabývá významu zejména díky zahrádkářskému zákonu (221/2021, Sb.), který vymezuje působnost obcí v tom smyslu, že by měla vytvářet předpoklady pro vznik, rozvoj a provozování zahrádkářské činnosti v rámci územního plánování a dále spolupracovat se spolky při plnění úkolů zejména v oblasti ochrany přírody a zmírnění klimatických změn.
Na závěr debaty se účastníci shodli na tom, že by uvítali v budoucnu pokračování veřejné debaty v oblasti životního prostředí a změny klimatu ve spolupráci se zástupci města Uherské Hradiště, dále projevili zájem o exkurze (například do přírodní zahrady nebo na ukázku realizace vybraného adaptačního opatření na změnu klimatu), a také o účast na workshopu, směřující k zvýšení vlastních kompetencí a dovedností na zahradě či v rámci bydlení.
Barbora Duží, Ústav geoniky AV ČR, v.v.i
Debatu organizoval Ústav geoniky AV ČR. v.v.i., ve spolupráci s Universitou Tomáše Bati a Přírodovědným centrem Trnka, při DDM Uherské Hradiště.
Uspořádání debaty bylo podpořeno programem Strategie AV 21, Potraviny pro budoucnost
Přednesené prezenrace zde:
Zuzana Vandame a Markéta Sprinzlová Místní adaptační strategie
Barbora Duží Význam zahrádkaření
Barbara Vojvodíková Environmentální akupunktura
Lenka Pavelčíková Význam přírodních zahrad
